Aktuální úkazy

Noční obloha v listopadu a prosinci

 

S klesajícími teplotami přicházejí krásná zimní souhvezdí. Zkracuje se nám den a prodlužuje noc, což uvítá každý pozorovatel. Jen kdyby s tím nebyla spojená ta děsná zima. Asi každý, kdo někdy pozoroval v zimních nocích ví, o čem píši. Mráz, který Vám zalézá pod nehty i přes rukavice, v kterých se navíc obtížně ovládá okulárový výtah a nemluvě o výměnách okulárů.

Pokud jste ale takoví drsňáci, že Vám tyhle nepříjemnosti přetrpíte, tak Vám bude odměnou určitě mnoho zajímavých objektů na noční obloze.

 

Planety

Z planet v těchto měsících můžeme jmenovat kromě celkem nezajímavého Uranu, který ale pokud najdete vlatnoručne dalekohledem bez navádění tzv. "postrkem"z hvězdy na hvězdu, tak z něj budete mít určitě velkou radost, také největší a nejaktivnější planetu Sluneční soustavy - Jupiter, Mars a Saturn.

Co můžeme pozorovat na jednotlivých planetách?

Uran - v dalekohledu se jeví jako namodralá hvězda, která se při použití větších zvětšení změní v malý kotouček a my můžeme konstatovat, že jsme našli planetu.

          V našem případě se jedná o Uran.

 

Jupiter - už při vyhledávání této planety v hledáčku můžeme spatřit čtyři jeho nejvetší měsíce, které velmi rychle mění své postavení vůči planetě a při přechodu těchto

            měsíců přes kotouček, spatříme i jejich stín vržený na planetu.

          - dále pozorujeme pásy oblačnosti v podobě tmavších s větlejších pruhů. V jednom z nich, při správném natočení planety, se objeví i obrovská bouře - Velká rudá

            skvrna (GRS), která se v dalekohledu jeví spíše jako nažloutlá. Do této bouře by se vešly dvě až tři naše planety Země.

 

Mars - i tato planeta nabízí pár zajímavých úkazů. Při pozorování neozbrojeným okem sptříme rudě svítící hvězdu. Pokud máme možnost se podívat skrz dalekohled,

          hledejme na pólech tzv. polární čepičky a třeba i albedové útvary v podobě tmavších a světlejších skvrn.

 

Saturn - "pán prstenů" to je tato asi nejkrásnější planeta. V tomto roce je oproti předchozímu roku ještě více otevřen jeho prstenec, což slibuje ůepší podmínky pro

              spatření Cassiniho dělení.



DSO 

Noční obloze vévodí tak zvaný Pegasův čtverec. Právě v tomto souhvězdí, přesněji v jeho zadních nohách, které tvoří souhvězdí Andromédy, se nachází krásná galaxie s katalogovým číslem M31. Tato spirálová galaxie je nám nejvíce podobnou a prozkoumanou galaxií.   

Typickým zimním souhvězdím je Orion.

Jen heslovitě zajívávé úkazy v tomto souhvězdí - Velká mlhovina v Orionu (M42) spatřitelná neozbrojeným okem v místě jeho meče

                                                                 - rudý obr Betelgeuse, ktery tvoří jeho pravé rameno

                                                                 - hvězda Rigel, která při velkém zvětšení ukáže svého průvodce

Podle mytologie se Orion brání útoku býka.

Souhvězdí býka - s jasnou hvezdou Aldebaran, který tvoří jeho oko

                      - v tomto souhvězdí je krásná otevřená hvězdokupa - Plejády. Pohledem na Plejády uvidíte devět až jedenáct hvězd. Při použití dalekohledu

                        spatříte až dvestě členů

Dále na východ najdeme souhvězdí Blíženců s otevřenkou M35 a souhvězdí raka s hvězdokupou Jesličky.

 

 

 

 


26. 9. 23:16
26. 9. Európa přechod stín 20:01-22:30, měsíc 21:42-00:02
28. 9. 05:03
28. 9. Ió přechod stín 3:12-5:21, měsíc 3:59-6:07
29. 9. 00:54
29. 9. Ió zatmění zač. 00:32, zákryt konec 03:26
1. 10. 02:32
29. 9. Ió přechod stín 21:40-23:50, měsíc 22:25-00:33
1. 10. 22:23
30. 9. Ió zákryt konec 21:53
3. 10. 04:1