Rádi bychom Vás pozvali na mimořádné pozorování, které proběhne v neděli 18. listopadu 2012 na Jičínské hvězdárně od 18 hodin. Hlavní podívanou bude úkaz, který není neobvyklý, avšak zajímavý na pozorování ozbrojeným okem. Je řeč o přechodu stínu měsíce Io přes kotouč planety Jupiter. Jedná se o jeden ze čtyř měsíců největší planety Sluneční soustavy objevených italským astronomem Galileo Galileem. Mimořádnost toho pozorování tkví také v tom, že Vašimi průvodci po hvězdné obloze budou šikovné děti z místního astronomického kroužku.

Pozorování bude probíhat pouze za jasného počasí. Mimo výše zmiňovaný úkaz bude možno obdivovat i další objekty vesmíru, jako například mladý Měsíc, který díky své fázi nabídne na povrchu úžasnou hru světla a stínu, dále pak namodralý kotouček planety Uran a nejrůznější objekty hlubokého vesmíru, jakými jsou otevřené a kulové hvězdokupy, mlhoviny, aj.

                                                    Za Hvězdárnu Jičín Lukáš Přibyl

Pro bližší informace kontaktujte demostrátora Boba Švihu na tel.č.: 603 979 551

16.9.2012

Je tomu právě 30let, co jsem poprvé jako kluk, ještě školou povinný, navštívil Ondřejovskou observatoř. Bílé kopule a klenuté talíře radioteleskopů v malebné parkové zeleni observatoře mne natolik učarovaly, že se mi od té doby stala astronomie tím pravým koníčkem. Po návratu domů do Jičína jsem zanedlouho objevil malou hvězdárničku nedaleko staré silnice na Březinu v místech zvaném „ Na Vrchách“. O její výstavbu k objektu staré prachárny se v letech 1965-66 zasadil jičínský astronomický nadšenec pan Alois Šafránek. Dlouho však svému účelu nesloužila, neboť v srpnu 1968 byla obsazena okupačními vojsky Varšavské smlouvy a byl zde zřízen vojenský štáb. Po jejich odchodu činnost hvězdářů ustala. Instalovaný dalekohled ( 30 cm Cassegrain) byl převezen do hvězdárny v Hradci Králové a budova hvězdárny od té doby sloužila jen jako sklad .

V 80. letech jsme založili nový astronomický kroužek a o již chátrající hvězdárnu se začali starat. Bohužel zřizovatel - Kulturní středisko Jičín /později ONV/ neměl zájem do objektu investovat a navíc se začal budovat jičínský obchvat. Astronomické zázemí, včetně zapůjčování pozorovací techniky, nám tehdy zajišťovala hvězdárna v Úpici. V astronomickém kroužku se vystřídala řada mladých zájemců. Většina z nich již na pozorování hvězd jen vzpomíná nebo se astronomii věnuje na amatérské úrovni.

Výjimkou se však stal mladý student Lepařova gymnázia v Jičíně Viktor Votruba. Se zájmem studoval astronomické knihy, které jsem mu půjčoval a malým přenosným dalekohledem jsme společně pozorovali oblohu. Ani v duchu by mě nenapadlo, že to bude právě on, kdo mě po dalších 15-ti letech pozve k mé druhé návštěvě Ondřejovské observatoře (po 30ti letech) a že budu stát pod monstrózní konstrukcí 26 tunového teleskopu zvaného „ 2metr“. Stále jde o největší český teleskop, který je využíván ve 3 výzkumných programech stelární astronomie. Dnes již RNDr. Viktor Votruba je odborným pracovníkem stelárního oddělení astronomického ústavu české Akademie věd a na tomto teleskopu provádí vlastní výzkum v oblasti studie obálek horkých hvězd spektrálního typu B. Za uvedený výzkum a soubor prací o horkých hvězdách byl i Akademií věd oceněn.

Počasí nám přálo a tak jsme po setmění měli možnost s Viktorem sestoupit do jednoho z velínů pod teleskopem, kde jsme byli svědky prováděné spektrometrie předem vybraných hvězd. Za zmínku jistě stojí i to, že přednáší astronomii na katedře astrofyziky Mas. univerzity v Brně. Tento výlet se pro mne a mé dva kolegy demonstrátory jičínské hvězdárny ( Boba Švihu a Lukáše Přibyla) jistě stal významným astronomickým dnem. Jsem upřímně rád, že z jičínského studenta vyrostl opravdový astronomický profesionál a věřím, že nás Viktor v budoucnu obohatí o řadu nových poznatků moderní stelární astronomie na jedné ze svých přednášek i u nás v Jičíně. Budeme se těšit a i touto cestou děkujeme za exkurzi v Ondřejově.

Jupiter je nejvetší a nejhmotnější planetou ve sluneční soustavě. Velmi rychle rotuje, otočí se kolem své osy jednou za pouhých 10 hodin. Při této rychlosti se planeta na rovníku vydouvá a dochází k rychlé rotaci svrchní atmosféry, kde se oblaka roztahují do pestře barevných pásů. Největším vírem je velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která má průměr tří zeměkoulí. Tato bouře zuří v atmosféře Jupiteru již přes 300 let a rychlost větru uvnitř je přes 400 km/h.

          Průměrná vdálenost od Slunce: 5,20 AU

          Délka dne (jedna otočka kolem osy): 10 hodin

          Délka roku (jeden oběh kolem Sliunce):

          12 pozemských let

          Průměr: rovníkový 142 984 km, přes póly 133 708 km

          Hmotnost: 318 hmotností Země

          Gravitace: 250% pozemské gravitace, při hmotnosti

          80 kg by jste na Jupiteru vážili 200 kg

          Atmosféra: vodík, helium, metan

          Charakteristika povrchu: hustota látky roste plynule směrem

          ke středu planety, neexistuje zde rozdělení na atmosféru

          a pevné těleso, není možné mluvit o "povrchu planety"

          Přirozené satelity (měsíce): 63

          Prstence: 2

Tento plynný obr je asi nejvděčnější planeta na pozorování. Není asi nejhezčí planetou, to bychom křivdili "Pánu prstenu" - Saturnu, ale zato je velice aktivní! V tuto dobu je ještě stále Jupiter záležitostí až druhé poloviny noci, kdy kulminuje přes 50° vysoko, ale postupem času bude vycházet stále dříve a bude pozorovatelný i v první části noci. Sice už nyní je vidět jako velmi jasný bod (-2,6 mag) krátce po deváté hodině večer, ale jeho výška je minimální a podmínky na pozorování tudíž špatné.

Přejděme tedy k tomu, co vše můžeme při pohledu na tohoto obra spatřit:

1) Jupiter má 63 satelitů (měsíců) z nichž největší a nejznámější jsou čtyři - Ganymédes, Európa, Ió a Calistó. Tyto měsíce poprvé spatřil hvězdář a astronom Galileo Galilei  a proto se jim též říká Galileovské měsíce. Ty múžeme spatřit již obyčejným triédrem, jako čtyři tečky kolem planety. Měsíce poměrně rychle mění svou polohu a postavení vůči planetě.

2) Velmi často se stane, že měsíc přechází před planetou a vrhá na ní svůj stín. Pro mě velice zajímavé na "lovení" těchto stínů. Toto je už záležitost astronomického dalekohledu. Přechody stínů jsou uveřejněny na našem webu, nebo je lze dohledat na internetu.

3) I menší astronomický dalekohled ukáže dva tmavší pásy oblačnosti na kotoučku planety.

4) Výkonější apertura dokáže rozlišit, kromě dalších detailů na povrchu, v jižním tmavém pásu oblačnosti i Velkou rudou skvrnu. Samozřejmě musíte Jupiter sledovat v dobu, kdy je k nám skvrna přivrácená a je tedy vidět, protože vlivem rotace planety kolem své osy se otáčí i tato obrovská bouře. Nenechte se zmílit, skvrna se v dalekohledu jeví spíše nažloutle, až žlutooranžově, než rudě.

Určitě si nezapomeňte prohlédnout fotky Jupiteru na astrofóru pořízených amatérskými přístroji, i když kvalitou bych je typoval minimálně na Hubbleův teleskop.

Před pozorováním je dobré si prohlédnout pár obrázků, aby jste věděli, co vlastně máte v okuláru hledat. Ale pozor aby jste pak nebyli zklamaní, že neuvidíte to, co je zachyceno na většině fotografií. Oko v žádném případě nezachytí tolik potřebného světla, jako dlouhé expozice fotoaparátů a následné zpracování materiálu v nejrůznějších počítačových programech.

Lukáš Přibyl

Obvykle nenápadný roj Drakonid slibuje na sobotní večer 8. října pěknou podívanou. Roj bude vrcholit kolem 22. hodiny.

Většinou se jedná o slabý roj. Pouze několik meteorů za hodinu, avšak již v minulosti předvedl špršku několika tisíc meteorů za hodinu. To se ale letos opakovat nebude.

Nejoptimističtější modely předpovídají četnost 500-600 meteorů za hodinu. Taková sprška by se neměla opakovat minimálně příštích čtyřicet let, proto si ji nenechte ujít.

Nositelem těchto prachových částic je kometa 21P/Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena v roce 1900. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku. Roj je zajímavý tím, že se jedná o nejkřehčí částice, které mezi meteoritickými roji pozorujeme.

Na tuto událost jsou připraveni i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kteří budou pomocí kamer zachycovat velké a jasné meteory tzv. bolidy a pomocí kamer se zesilovači i slabší meteory.

Nejlepší je meteory pozorovat neozbrojeným okem. Budou zdánlivě vylétávat z jednoho bodu, z radiantu, který se nachází v souhvězdí Draka. Odtud také nesou název "Drakonidy." Bohužel však bude do značné míry rušit Měsíc svým svitem, který bude ve fázi pouhé tři dny před úplňkem. V jeho záři velký počet slabších meteorů zanikne. Pokud bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, tak vyjeďte někam mimo, kde nebude rušit navíc svit pouličního osvětlení. Výhodou také bude, když budete mít Měsíc zakrytý nějakým domem, lesem, nebo ho alespoň budete mít v zádech.

Lukáš Přibyl